Běžky jsou vynikajícím doplňkem běžeckého tréninku, ale i využívaným doplňkem všech možných letních i zimních sportů. Řekl bych, že dnes i trendem lidí kteří milují přírodu, zimu a nechtějí stát nekonečné fronty na lanovku. V zimě bychom proto rozhodně neměli propásnout možnost zapracovat na kondičce, vytrvalosti i síle právě prostřednictvím běhu na lyžích. Jízda na běžkách je silově vytrvalostní aktivita, která zatěžuje svalstvo celého těla. Na rozdíl od normálního běhu při ní zaměstnáme většinu svalů horních končetin, svaly zádové i břišní. A to jsou oblasti, které jinak, při "pouhém" běhu, spíše zanedbáváme, takže postupně ochabují a mohou nám způsobovat nežádoucí komplikace v důsledku svalových dysbalancí.

Kromě rovnoměrnějšího a komplexnějšího zapojení svalstva při běhu na lyžích intenzivněji dýcháme, čímž trénujeme plíce a pomáháme zvyšování aerobní kapacity. Budeme-li tedy využívat běžky pravidelně, zlepšíme maximální spotřebu kyslíku (pokročilí běžci znají tento ukazatel jako VO2 max), a to se následně pozitivně projeví na naší běžecké výkonnosti.Dalším důvodem, proč zařazovat v zimním období běžky co nejčastěji, je rozvoj rovnováhy a koordinace. Úspěšné zvládnutí správné techniky běhu na lyžích, tedy skloubení skluzu a odrazu, změny směru jízdy a neustálé vyvažování těžiště nejvíce zhodnotíme při běhu na nerovném terénu.Běžky jsou v porovnání s normálním během výrazně šetrnější k našemu organismu.Na lyžích kloužeme, proto nedochází k tvrdým běžeckým dopadům, které jinak musí zvládat klouby a vazy nohou. Jízdu na běžkách tak můžeme pojmout nejen jako tréninkový prostředek, ale i jako aktivní léčebnou metodu, nahrazující regenerační klus či jogging.

V běhu na lyžích existují dvě základní techniky: klasický styl a bruslení. Pro běžce, kteří chtějí využít běžky jako alternativu zimního tréninku, je jednoznačně vhodnější klasika. Při ní jsou totiž zapojeny podobné svalové skupiny jako při běžném běhu a pohyb trupu i paží směřuje stále vpřed (shodně s osou běhu).To u bruslení na lyžích neplatí, neboť odrazová energie dolních končetin je střídavě usměrňována do stran. Paže zabírají současně a po záběru zůstávají v důsledku delšího skluzu za tělem, což nemá s technikou "normálního" běhu nic společného. Navíc tuto pohybovou aktivitu můžeme ve velmi podobné formě provádět v teplejších obdobích roku při jízdě na in-line bruslích.